Morčátko

Ronald von Ředhošť marché (pro nefrancouzky mluvící upřesním, že marché je trh) se mnou sdílí domácnost skoro týden. Nutno podotknout, že s ním není taková prča, jak jsem očekávala. Na druhou stranu je to osobnost. A to je myslím důležitější než to, že neskáče přes překážky nebo nedělá celou noc bordel. 

Četla jsem spoustu odborných článků, většina z nich byla umístěna na blogu nadšeného chovatele či chovatelky, kde byla jasně stanovena úroveň textu použitím špatného "i" ve spojení "morče domácý" a podobné lingvistické lahůdky. Nicméně jsem se snažila proniknout do duše hlodavce, tudíž jsem občasnou rituální vraždu jazyka českého přehlédla a zjistila několik cenných informací. 

Ta první a zároveň poslední věc, kterou jsem byla schopna vstřebat je ta, že morče je zvíře, co upadá do depresí. Rada zní - pořiďte morčátku kamaráda, načež jsem si významně poťukala na čelo. Pořídím si poprvé vlastní zvíře, tím vlastní myslím, do vlastního bytu, a hned natrefím na takovou chovatelskou perličku - Ronald tedy velmi aktivně líná a ještě může být depresivní. 

Nabyla jsem dojmu, že Ron je mou reinkarnací. Oba jsme depresivní, oba línáme a současně máme velmi podobný jídelníček (vyjma sena). Také už došlo na několik našich "poprvé", která jsou v životě člověka velmi významná - každý si pamatujeme první pusu, první jízdu na kole nebo první zážitek s alkoholem. Já a Ronald jsme se společně dívali na Hru o trůny, poprvé mi ležel na klíně, kde hlasitě vrněl a poprvé mi také pokadil gauč. Myslím si, že nás ještě spoustu poprvé čeká - minimálně první prokousaný kabel nebo poprvé počůraný gauč. Přeji dobrý den a chlupy všem :)